Historie
Obecná historie:
Mlýn pod Břežany (ves zhruba 1 1/2 km severně od centra Budyně) ležel zjevně na řece Ohři, a byl spádový pro Budyni a vsi Písty, Vrbku a Roudníček. Tento mlýn - z blíže nespecifikovaných důvodů - přestal někdy na počátku 16. století vyhovovat, a Jan Zajíc z Házmburka založil roku 1515 či krátce předtím mlýn nový, „kterýž u města Budyně jest“ (jde o Velký, nebo též Panský mlýn na Malé Ohři, severně od areálu hradu i náměstí, ve vzdálenosti 200-300 metrů od obojího). Roku 1515 se Jan Zajíc musel zabývat spory mezi osedlými o robotní povinnosti k tomuto mlýnu - přitom nešlo o nic principiálně nového, jen o přenesení povinností, jimiž byli měšťané i vesničané vázáni k mlýnu, „kterýž pod Břežany byl od staradávna“ (měšťané mají vozit žernovy od dvou mil, spolu s vesničany pak k mlýnu dovážejí dříví a kamení; ruční práce měli provádět chalupníci - z města i vsí), ale i k mlýnu miletickému: vrchnost totiž ku pomoci přidává i poddané ze Žabovřesk a Břežan, „kteřížto tak, jakž sou mi přiepis listu hlavnieho ukázali, že sú byli povinni od staradávna žernovy, kámen, dřievie všelikteraké k mlýnu, kterýž byl na Mileticku, svézti a též pěší dělati“, ovšem připojuje je k mlýnu budyňskému s menšími forami, a to „pro ty roboty, kteréž mi na vinicéch mých dělají“.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: